Novinka! Filtrační sestava do nájemního bydlení LOKNI GO

Jsou mikroplasty ve vodě strašák, nebo skutečný problém?

Jsou mikroplasty ve vodě strašák, nebo skutečný problém?

Mikroplasty ve vodě dnes řeší kdekdo. Našly se v kohoutkové i balené vodě na různých kontinentech. Jenže zjistit, jak moc nás vlastně ohrožují, je překvapivě těžké. Různé studie uvádějí od jednotek po statisíce částic v litru a vědci se přou i o to, jak se vůbec správně měří. Pojďme si v tom udělat pořádek, bez paniky, ale také bez zbytečného bagatelizování. Co je ověřený fakt, co jen titulek a jak se k tomu rozumně postavit?

Mikroplasty ve vodě

Jak velké jsou mikroplasty a nanoplasty

 
1 µm 10 µm 100 µm 1 mm 5 mm
Nanoplast< 1 µm
Lidský vlas≈ 70 µm
Mikroplast< 5 mm
Velikosti na logaritmické ose: každý dílek je desetkrát větší než předchozí.

Co jsou mikroplasty a nanoplasty

Mikroplasty jsou plastové částice menší než 5 milimetrů. Vznikají rozpadem větších plastových předmětů (lahve, obaly, rybářské sítě) nebo se uvolňují z oblečení ze syntetických vláken, pneumatik či kosmetiky. Nanoplasty jsou ještě menší, pod jeden mikrometr, tedy tisícinu milimetru. Takové částice už běžný mikroskop neodliší od prachu.

Důležitý je jeden detail: čím menší částice, tím víc jich je a tím hůř se měří. Právě to vysvětluje, proč se studie tak liší, a proč se k číslům z titulků musíme stavět opatrně.

Kolik mikroplastů je ve vodě a proč se čísla tolik liší

Odpověď se za posledních pár let dramaticky měnila. Ne proto, že by plastu přibývalo tak rychle, ale proto, že jsme se ho naučili lépe měřit. Čtyři často citované studie dávají tato čísla:

Studie Co se měřilo Výsledek Nejmenší měřená částice
Kosuth a kol., 2018 kohoutková voda z celého světa 81 % vzorků; průměr 5,45 částice/l (Evropa 3,6) ≈ 100 µm
Pivokonský a kol., 2018 upravená voda, 3 české úpravny 338 až 628 částic/l 1 µm
Mason a kol., 2018 balená voda, 259 lahví 93 % lahví; průměr 325 částic/l 6,5 µm
Qian a kol., 2024 balená voda, 3 značky ≈ 240 000 částic/l, z toho ≈ 90 % nanoplasty pod 1 µm

Zdroj: viz [6], [9], [11], [12]

Všimněte si posledního sloupce. Americká studie z roku 2018 viděla jen částice větší než 0,1 mm, česká už od jednoho mikrometru, a našla jich o dva řády víc. Nejde o to, že by česká voda byla horší; jen se při jemnějším „sítu" najde víc. Státní zdravotní ústav to u pilotní studie AV ČR komentuje přesně takto: rozdíl proti dřívějším měřením přisuzuje lepší metodice. [7]

Čísla z různých studií nikdy neporovnávejte přímo. Kdo vám říká, že „v litru vody je 240 000 částic plastů", měl by dodat, že většina z nich jsou nanočástice, které se v jiných studiích vůbec neměřily.

Jak jsou na tom české vodárny

Studie Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR (Pivokonský a kol., 2018) sledovala tři úpravny pitné vody v ČR. Výsledek:

  • surová voda: 1 473 až 3 605 částic/l,
  • upravená voda: 338 až 628 částic/l,
  • odstranění: podle úpravny zhruba 70 až 83 % částic,
  • složení: více než 70 % částic tvořily PET, polypropylen a polyetylen; až 95 % částic bylo menších než 10 µm. [10][11]

Úpravna tedy většinu mikroplastů zachytí, ale nikoli všechny. Podle SZÚ se plasty v českých vodách rutinně nesledují a podle stanoviska Národního referenčního centra pro pitnou vodu jsou nejpravděpodobnější cestou kontaminace u podzemních zdrojů větrací otvory vodojemů. Proto ústav doporučuje provozovatelům vzduchové filtry na vzdušnících. [7]

Limit pro mikroplasty v pitné vodě dnes neexistuje ani v ČR, ani v EU. Evropská komise v roce 2024 schválila jednotnou metodiku měření (rozhodnutí 2024/1441), aby bylo možné mikroplasty v budoucnu zařadit na sledovaný seznam směrnice o pitné vodě. Metodika ale pokrývá jen částice od 20 µm výše, takže nanoplasty zůstávají mimo. [3]

  1. Zdroj

    surová voda

    1 473 až 3 605 částic/l
  2. Úpravna

    zachytí většinu, ale ne všechny

    zhruba 70 až 83 % částic
  3. Vodojem

    u podzemních zdrojů nejpravděpodobnější cesta kontaminace

    větrací otvory
  4. Kohoutek

    upravená voda: 338 až 628 částic/l

    filtr s membránou 0,2 µm
mikroplasty se sem mohou dostatmikroplasty se tu zachytí
Cesta vody ze zdroje ke kohoutku a místa, kde mikroplasty mohou vzniknout nebo se zachytit

Zjistěte, jak je na tom voda ve vaší obci. Provozovatel vodovodu má povinnost o jakosti vody informovat. U mikroplastů se ptejte, zda je sledují. Pokud ne, je to zatím běžný stav.

Jsou mikroplasty ve vodě nebezpečné?

Tady je potřeba být poctivý na obě strany. Ano, mikroplasty ve vodě jsou. A ne, současné poznatky je z pití vody nehodnotí jako velké zdravotní riziko.

Světová zdravotnická organizace v roce 2019 vydala souhrnnou zprávu a došla k závěru, že riziko z mikroplastů v pitné vodě je při současných hladinách nízké. Částice větší než 150 µm se podle WHO v těle pravděpodobně nevstřebávají; u nejmenších částic, včetně nanoplastů, je ale vstřebávání možné a dat je málo. WHO proto volá po dalším výzkumu. [5][14]

Podobně se vyjádřil i SZÚ. Podle MUDr. Františka Kožíška, CSc., vedoucího Národního referenčního centra pro pitnou vodu:

„Riziko plastových vláken z pitné vody je podle našeho názoru tak zanedbatelné, že nemá smysl se jím speciálně zabývat."

A hned vzápětí dodává poctivé upozornění, které se v titulcích ztrácí:

„Tím nechceme tvrdit, že plastová vlákna nemohou představovat nějaké riziko pro lidské zdraví. Nevíme."

MUDr. František Kožíšek, CSc., Státní zdravotní ústav [7]

A co mikroplasty v těle?

Mikroplasty se v lidských tkáních skutečně nacházejí. Za posledních pár let je vědci popsali v krvi, placentě i dalších orgánech. Nejvíc rezonovala studie v New England Journal of Medicine (2024). U 257 pacientů zjistila plasty v aterosklerotickém plátu u 58 % z nich a tito pacienti měli za zhruba 34 měsíců vyšší výskyt infarktu, mrtvice nebo úmrtí (20 % vs. 7,5 %). [8]

Jenže studie neprokazuje příčinu, autoři sami připouštějí možnou kontaminaci vzorků a nezávislí kardiologové komentovali, že „zkrátka nevíme". [13] Navíc se v odborných časopisech otevřeně zpochybňují samotné metody měření plastů v tkáních: tuky v tkáni se mohou při analýze tvářit jako polyetylen a vzorky se snadno kontaminují. Jak uvádí National Geographic, odborníci se shodují, že plast v lidském těle je, otevřenou otázkou zůstává, co tam dělá. [2]

Jádro obav přitom nejspíš nejsou samotné částice, ale chemie, kterou nesou. Plasty mohou obsahovat aditiva jako BPA (bisfenol A) a ftaláty, tzv. endokrinní disruptory, které mohou narušovat hormonální rovnováhu. BPA je kvůli těmto účinkům v EU regulovaný (mimo jiné zakázaný v kojeneckých lahvích).

Mýty a fakta o mikroplastech ve vodě

MýtusBalená voda je čistší než kohoutková.

FaktV litru balené vody se ve studii z roku 2018 našlo průměrně 325 částic a 93 % lahví bylo kontaminováno; novější měření pomocí citlivější metody nacházejí statisíce nanočástic. [9][12]

MýtusPřevařením se mikroplasty zbavíte.

FaktČástečně, ale jen v určitých podmínkách. Laboratorní pokus ukázal, že ve tvrdé vodě se při varu vysráží vodní kámen a zachytí až zhruba 90 % částic, kdežto v měkké vodě asi čtvrtinu. Šlo o vodu uměle obohacenou částicemi, ne o reálný vzorek, a vodní kámen je nutné odfiltrovat. [1]

MýtusKaždý filtr mikroplasty zachytí.

FaktNe. V laboratorním testu tří průtokových filtračních zařízení to s uhlím a iontoměničem mikroplasty zachytávalo špatně, někdy dokonce hůř než nefiltrovaná voda. Nejlepší výsledky měla zařízení s membránou 0,2 µm. [4]

MýtusMikroplasty ve vodě jsou prokázaná příčina nemocí.

FaktProkázána je přítomnost, ne příčinná souvislost. Viz výše.

Jak omezit příjem mikroplastů z vody

Jistotu nikdo nemá, ale několik kroků dává smysl i bez ohledu na to, jak se věda vyvine:

  1. 1
    Pijte kohoutkovou vodu místo balené. Je pravidelně kontrolovaná a odpadne plastový obal.
  2. 2
    Nezahřívejte jídlo a nápoje v plastu. Je to opatrnostní zásada; přesný přínos zatím věda nevyčíslila.
  3. 3
    Používejte skleněnou nebo nerezovou láhev (viz láhve Lokni).
  4. 4
    Pokud chcete filtrovat, vybírejte podle principu, ne podle reklamy. Rozhoduje jemnost filtrace a údržba.
Typ filtračního principu Účinnost na mikroplasty Poznámka
Granulované uhlí + iontoměnič nízká až žádná v testu místy uvolňovalo částice zpět do vody
Membrána ≥ 1 µm 46 až 86 % podle typu částic
Membrána ≥ 0,2 µm (+ uhlí) 55 až 100 % nejlepší výsledky z testovaných

Zdroj: Cherian a kol., Polymers, 2023 [4]

Ve studii se měřily částice větší než 20 µm, menší nanoplasty se netestovaly a laboratorní podmínky se liší od běžného provozu. Ukazuje ale jednoznačně, že o účinnosti rozhoduje fyzická bariéra (membrána), ne samotné uhlí.

Nevíte, jaký filtr zvolit? Napište nám na shop@lokni.cz. Poradíme i tehdy, když vám doporučíme filtr nekupovat.

Řešení s filtrací Lokni

V Česku máme velmi kvalitní kohoutkovou vodu a byla by škoda, kdyby debata o mikroplastech vedla lidi k tomu, že jí přestanou důvěřovat. Současně ale víme, že se technologie měření neustále zdokonalují a o některých látkách stále nemáme dostatek informací. Proto dává smysl kvalitu vody sledovat a využívat technologie, které dokážou cíleně redukovat nežádoucí příměsi. Důležité je přitom neslibovat víc, než máme skutečně ověřeno.

V Lokni stavíme filtraci na kombinaci mikroprachového aktivního uhlí a jemné vláknité matrice s přesností 0,2 µm, tedy v řádu jemnosti, který se v nezávislých testech ukázal jako nejúčinnější. Uhlí samo mikroplasty nezachytí, o to víc záleží na fyzické bariéře.

Filtr PFAS (3 990 Kč) kombinuje mikroprachové aktivované uhlí s vláknitou filtrační matricí s přesností filtrace 0,2 mikronu. Kromě mikroplastů zachytává těžké kovy včetně olova, chlor, PFAS, rezidua léčiv, hormonálně aktivní látky a pesticidy. Kapacita 3 700 litrů odpovídá zhruba půl roku provozu čtyřčlenné domácnosti. Filtr Spectrum 22+ (2 490 Kč) je univerzální vložka s kapacitou 5 600 litrů.

Filtry Lokni pro domácnost byly testovány na Univerzitě Karlově v Hradci Králové s výsledkem zachycení 99,96 až 100 % reziduí léčiv, hormonálně aktivních látek a pesticidů, a jsou ověřeny Státním zdravotním ústavem. Kompletní filtrační sestavy začínají u modelu STARTER (4 990 Kč), PREMIUM (9 890 Kč) přidává UVC LED dezinfekci a ULTIMATE (od 13 990 Kč) k ní třícestnou kuchyňskou baterii. Máme i řešení pro školy a pro firmy.

Filtrovaná voda LOKNI z kuchyňského kohoutku
Zapojení filtrační sestavy LOKNI ULTIMATE pod kuchyňským dřezem
Sestava ULTIMATE pod dřezem: filtr s aktivním uhlím a vláknitou matricí s přesností 0,2 µm, UVC LED dezinfekce a třícestná kuchyňská baterie.

Shrnutí: mají se lidé bát mikroplastů ve vodě?

Nepanikařit, ale ani to nepodceňovat. Mikroplasty jsou v kohoutkové i balené vodě, česká úpravna jich zachytí většinu, ale ne všechny, a zdravotní účinky se zatím nepodařilo ani prokázat, ani vyloučit. Nejrozumnější krok, který můžete udělat hned dnes, není přejít na balenou vodu, ale zvolit přístup opatrnosti: kohoutková voda místo balené, žádný plast na teplo a pokud filtrovat, pak filtr s jemnou membránou a pravidelnou výměnou vložky.

Chcete poradit s výběrem? Ozvěte se na shop@lokni.cz nebo +420 725 122 310.

Zdroje

  1. American Chemical Society. (2024, únor). Want fewer microplastics in your tap water? Try boiling it first [Tisková zpráva k práci v Environmental Science & Technology Letters]. https://acs.org/pressroom/presspacs/2024/february/want-fewer-microplastics-in-your-tap-water.html
  2. Colino, S. (2026, 1. července). The scientific debate over measuring microplastics in the human body. National Geographic. https://www.nationalgeographic.com/health/article/measuring-microplastic-human-body-scientific-debate
  3. Evropská komise. (2024). Přenesené rozhodnutí (EU) 2024/1441 ze dne 11. března 2024, kterým se doplňuje směrnice (EU) 2020/2184: metodika měření mikroplastů ve vodě určené k lidské spotřebě. https://eur-lex.europa.eu/eli/dec_del/2024/1441/oj
  4. Cherian, A. G., Liu, Z., McKie, M. J., Almuhtaram, H., & Andrews, R. C. (2023). Microplastic removal from drinking water using point-of-use devices. Polymers, 15(6), 1331. https://www.mdpi.com/2073-4360/15/6/1331
  5. IISD SDG Knowledge Hub. (2019). WHO examines health risks, mitigation of microplastics. https://sdg.iisd.org/news/who-examines-health-risks-mitigation-of-microplastics/
  6. Kosuth, M., Mason, S. A., & Wattenberg, E. V. (2018). Anthropogenic contamination of tap water, beer, and sea salt. PLOS ONE, 13(4), e0194970. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0194970
  7. Kožíšek, F. (2018). Stanovisko NRC k mikroplastům v pitné vodě (původně 2017). Státní zdravotní ústav. https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/03/Stanovisko_NRC_mikroplasty_v_pitne_vode.pdf
  8. Marfella, R., a kol. (2024). Microplastics and nanoplastics in atheromas and cardiovascular events. New England Journal of Medicine, 390, 900–910.
  9. Mason, S. A., Welch, V. G., & Neratko, J. (2018). Synthetic polymer contamination in bottled water. Frontiers in Chemistry, 6, 407. https://www.frontiersin.org/journals/chemistry/articles/10.3389/fchem.2018.00407/full
  10. Novotná, K., Čermáková, L., & Pivokonský, M. (2018). Are there microplastics in drinking water? A study on microplastics occurrence at different water treatment plants, Central Europe region [Konferenční příspěvek]. MICRO 2018, Lanzarote, s. 29. https://asep.lib.cas.cz/arl-cav/en/detail-cav_un_epca-0517320-Are-there-microplastics-in-drinking-water-A-study-on-microplastics-occurrence-at-different-water
  11. Pivokonský, M., Čermáková, L., Novotná, K., Peer, P., Cajthaml, T., & Janda, V. (2018). Occurrence of microplastics in raw and treated drinking water. Science of the Total Environment, 643, 1644–1651. https://asep.lib.cas.cz/arl-cav/cs/detail-cav_un_epca-0492128-Occurrence-of-microplastics-in-raw-and-treated-drinking-water
  12. Qian, N., a kol. (2024). Rapid single-particle chemical imaging of nanoplastics by SRS microscopy. PNAS, 121(3), e2300582121. https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2300582121
  13. TCTMD. (2024). Plastic debris found in carotid plaque linked to more adverse CV events. https://www.tctmd.com/news/plastic-debris-found-carotid-plaque-linked-more-adverse-cv-events
  14. World Health Organization. (2019). Microplastics in drinking-water. World Health Organization. https://www.who.int/publications/i/item/9789241516198