(veřejné vodovody)
od 1/2026
hodnota
Co jsou PFAS a proč se jim říká „věčné chemikálie"
PFAS jsou per- a polyfluorované alkylové sloučeniny, skupina několika tisíc uměle vyrobených látek s extrémně pevnou vazbou mezi uhlíkem a fluorem. Ta je dělá odolnými vůči vodě, tuku i vysokým teplotám, a zároveň prakticky nerozložitelnými. V přírodě ani v lidském těle se samy nerozpadnou. Odtud přezdívka „věčné chemikálie".
Kde se berou ve vodě
Do vodního prostředí se dostávají z běžného průmyslu a spotřebního zboží:
- nepřilnavé povrchy nádobí a impregnace textilu,
- hasicí pěny (zejména na letištích a v areálech chemiček),
- papírové obaly na potraviny odolné proti mastnotě,
- kosmetika, lyžařské vosky, kaly z čistíren aplikované na pole.
Odtud putují do povrchových i podzemních vod, tedy do zdrojů, ze kterých se vyrábí pitná voda.
Proč se nerozloží
Klasické technologie úpravy vody, které vodárny běžně provozují, PFAS neodstraní. Nezvládne to ani převaření: varem se odstraní chlor a těkavé látky, ale chemické složení vody se jinak nemění. Odpařením části vody se rozpuštěné látky naopak zkoncentrují.
Podle evropských vodárenských svazů proto leží řešení jinde než v úpravnách. Prioritou je prevence u zdroje znečištění, protože „řešit odstranění PFAS až technologickou úpravou pitné vody je ekonomicky neúnosné"[11].
Nové limity pro pitnou vodu od 12. ledna 2026
Od 12. ledna 2026 platí v Česku poprvé závazný hygienický limit pro PFAS v pitné vodě: suma 20 sledovaných PFAS nesmí překročit 0,10 µg/l, tedy 100 nanogramů na litr. Vyplývá to z novely vyhlášky č. 252/2004 Sb., která do českého práva promítá evropskou směrnici 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě[12].
Spolu s PFAS přibyly do vyhlášky ještě dva nové ukazatele:
| Nový ukazatel | Limitní hodnota | Co to je |
|---|---|---|
| Suma PFAS (20 látek) | 0,10 µg/l (100 ng/l) | perfluorované sloučeniny z průmyslu a spotřebního zboží |
| Bisfenol A | 2,5 µg/l | uvolňuje se z plastů a povrchových úprav |
| Halogenoctové kyseliny (5 látek) | 60 µg/l | vedlejší produkty dezinfekce vody chlorem |
Zdroj: vyhláška č. 252/2004 Sb. ve znění účinném od 12. 1. 2026; směrnice (EU) 2020/2184[12][11]
Pozor na jeden často zaměňovaný údaj: evropská směrnice 2020/2184 zná ještě druhý, širší ukazatel „PFAS celkem" s referenční hodnotou 0,50 µg/l (500 ng/l), který si členské státy mohly zvolit jako alternativu nebo doplněk k sumě 20 látek. Do české vyhlášky ale byl nakonec transponován jen ukazatel Suma PFAS (20 látek) s limitem 100 ng/l – ukazatel „PFAS celkem" ČR nepřevzala, mimo jiné kvůli chybějící široce dostupné a validované analytické metodě pro jeho stanovení. Pro Českou republiku je tedy právně závazná pouze hodnota 100 ng/l; 500 ng/l je evropský referenční údaj, ne český zákonný limit.
Pro vás to znamená jednu praktickou věc: provozovatel vodovodu vám musí výsledky měření PFAS na vyžádání sdělit. Samotné sledování PFAS mají provozovatelé povinné už od ledna 2024, v rámci tzv. úplného rozboru pitné vody. Od 12. ledna 2026 k tomu navíc přibyl závazný limit 100 ng/l, který musí plnit. Data o vaší obci tak mohou sahat až zhruba dva roky zpět, nejen pár měsíců.
Jaká je kvalita vody v ČR podle reálných měření
Tady přichází ta dobrá zpráva. Česká vodovodní voda si v porovnání s novým limitem vede výborně – a nejsou to odhady, ale plošná měření Státního zdravotního ústavu a údaje z informačního systému Pitná voda Ministerstva zdravotnictví.
| Co bylo měřeno | Rozsah | Průměr / medián | Nad limitem 100 ng/l |
|---|---|---|---|
| 192 vodovodů, 28 PFAS (SZÚ + VŠCHT, 2021) | 0–23,9 ng/l | medián 0,903 ng/l | 0 |
| Veřejné vodovody, 2 234 vzorků (IS PiVo, 1/2024–3/2025) | max. 123,3 ng/l | průměr 0,8 ng/l | ojedinělé |
| Studny, 264 vzorků (IS PiVo, 1/2024–3/2025) | max. 87,5 ng/l | průměr 1,2 ng/l | 0 |
| 27 potenciálně rizikových lokalit (2021) | 0–90,8 ng/l | – | 0 |
Zdroj: Kožíšek F. a kol., SZÚ: Co víme o výskytu PFAS v pitných vodách, konzultační den 21. 5. 2025[6]
Jak jsou na tom vodovody?
Průměrná suma PFAS ve veřejných vodovodech je 0,8 ng/l, tedy necelé jedno procento nového limitu. V šetření z roku 2021 nepřekročil limit ani jeden ze 192 sledovaných vodovodů. Nejčastěji nalezenými látkami byly PFHxA, PFOA a PFBS. Objevily se ve více než 80 % vzorků, ale v koncentracích okolo desetin nanogramu na litr[6].
K datům z IS PiVo ale sám SZÚ přidává důležitou výhradu: běžný provozní monitoring obvykle pracuje s vyšší mezí stanovitelnosti (řádově 1–2 ng/l) než podrobnější akademické studie (0,02–0,25 ng/l), takže část nízkých koncentrací PFAS metodika nezachytí. Doslova: „Z výsledků IS PiVo nelze usuzovat, že většina zdrojů není PFAS kontaminována."[6] Nízké průměry tedy neznamenají nulovou přítomnost PFAS, jen to, že ji běžný monitoring nemusí vždy zachytit.
Jenže průměr je zavádějící veličina i z jiného důvodu. Ve stejné databázi najdete maximum 123,3 ng/l, tedy vzorek nad limitem. A v jedné lokalitě zjistil SZÚ v podzemní studni 125 ng/l a o dva kilometry níže po proudu dokonce 280 ng/l[6]. Rozhoduje váš konkrétní zdroj, ne celostátní statistika.
Nikdo za vás nekontroluje studny
Zhruba 95 % obyvatel ČR je napojeno na veřejný vodovod a má ze zákona právo znát kvalitu dodávané vody[7]. Domácnosti se studnou takové právo nemají a nemají se koho ptát. Odpovědnost za kvalitu vody ve vlastní studni nese majitel.
A čísla ukazují, že právě studny si zaslouží pozornost: průměrná suma PFAS je v nich 1,2 ng/l oproti 0,8 ng/l ve vodovodech a v sumě čtyř nejtoxičtějších PFAS je rozdíl ještě větší (0,7 vs. 0,3 ng/l)[6].
Máte vlastní studnu? Rozbor je jediný způsob, jak zjistit, co pijete. PFAS nemají chuť, barvu ani zápach.
Proč odborníci říkají, že limit 100 ng/l stačit nemusí
Evropský limit vznikl jako kompromis mezi zdravotní opatrností a technickou proveditelností. Některé země jdou výrazně přísněji.
| Země / instituce | Limit | Poznámka |
|---|---|---|
| ČR a EU | 100 ng/l | suma 20 PFAS, platí od 1/2026 |
| USA (EPA) | 4 ng/l | pro PFOA a PFOS jednotlivě, od 2024 |
| Dánsko | 2 ng/l | pro součet PFOA, PFOS, PFNA a PFHxS |
| SZÚ – doporučení pro ČR | pod 10 ng/l | kritérium pro snížení monitorování |
Zdroj: US EPA 2024; Dánská agentura pro životní prostředí; Doporučení SZÚ k monitorování PFAS, 15. 12. 2025[2][9][1][5]
Update k americkému limitu: Regulace v USA je teď v pohybu. Americká EPA od května 2026 navrhuje zrušit samostatné limity pro čtyři další PFAS látky (PFHxS, PFNA, HFPO-DA/GenX a jejich směsný ukazatel) a u PFOA a PFOS prodloužit vodárnám lhůtu pro splnění limitu z roku 2029 až na rok 2031. Samotný limit 4 ng/l pro PFOA a PFOS přitom zatím platí beze změny. Oba návrhy byly v polovině roku 2026 v připomínkovém řízení (do 20. 7. 2026), takže konečná podoba amerického srovnání se ještě může posunout[10].
Sám Státní zdravotní ústav ve svém doporučení z prosince 2025 pracuje se zásadou, že „zdravotně bezpečná limitní hodnota se pohybuje na méně než 10 % limitu" podle evropské směrnice. Provozovatel, který chce omezit četnost měření PFAS, musí doložit sumu 20 PFAS pod 10 ng/l a sumu čtyř nejtoxičtějších PFAS pod 1 ng/l, a to ze tří rozborů během tří let[5].
Důvod té opatrnosti je konkrétní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil v roce 2020 tolerovatelný týdenní příjem pro součet čtyř PFAS (PFOA, PFOS, PFNA a PFHxS) na 4,4 nanogramu na kilogram tělesné hmotnosti za týden. Jako nejkritičtější zdravotní účinek přitom vyhodnotil oslabenou odpověď imunitního systému na očkování u dětí; dalším sledovaným účinkem je zvýšená hladina cholesterolu[3]. Pro 70kilogramového dospělého to vychází na 308 ng týdně ze všech zdrojů dohromady a voda je jen jedním z nich. Většinu příjmu tvoří potraviny.
Mýty a fakta o PFAS ve vodě
Jak zjistíte, co je ve vaší vodě (a kolik to stojí)
Pořadí kroků je důležité: nejdřív rozbor, pak teprve úvahy o filtraci. Obráceně to dělají prodejci, ne odborníci.
Jste na vodovodu?
Vyžádejte si informace od dodavatele. Podle § 3a zákona č. 258/2000 Sb. má povinnost je poskytnout a aktuální údaje o jakosti vody mít i na webu[7]. Ptejte se konkrétně na sumu 20 PFAS.
Máte studnu?
Objednejte si rozbor v akreditované laboratoři. Rozbor na PFAS je specializovaná záležitost, kterou standardní „studniční balíček" neobsahuje. Vyžádejte si ho zvlášť.
Nenechte si vodu „změřit" u vás doma
SZÚ dlouhodobě varuje před podomními prodejci, kteří nabízejí rozbor zdarma a jejichž jediným zájmem je, aby výsledek dopadl špatně. Ústav zdokumentoval i případy, kdy dealer záměrně naměřil nadlimitní hodnotu tam, kde voda vyhovovala[7].
Pozor na trik s elektrolýzou
Když vám někdo předvede, jak se vaše voda po pár minutách „elektrolýzy" zbarví do hnědočerna, nedíváte se na znečištění. Akreditovaná laboratoř tenhle pokus rozebrala. Elektrolýzou se do vody uvolní kovy z elektrod, obsah hliníku vzroste více než 1 200×, niklu 850×, železa 600×. Dealer vodu sám kontaminuje, aby vám ukázal, jak je špatná[7].
Kolik stojí rozbor vody? Základní chemický a mikrobiologický rozbor studniční vody se běžně pohybuje v řádu jednotek tisíc korun. Samostatné stanovení PFAS je kvůli náročné analytice dražší. Cenu vždy ověřte přímo v laboratoři.
Nevíte, co si z výsledků odnést? Napište nám na shop@lokni.cz. Protokol s vámi projdeme a řekneme rovnou i to, jestli filtr vůbec potřebujete. Rozbor vody si můžete objednat i přes nás.
Co PFAS z vody opravdu odstraní
Nejcitovanější data k domácí filtraci PFAS pocházejí z Duke University a NC State University. Tým Nicholase Herkerta otestoval 76 filtrů v místě použití a 13 celodomovních systémů; výsledky vyšly v roce 2020 v časopise Environmental Science & Technology Letters[4].
| Typ filtrace | Průměrná účinnost na PFAS | Poznámka |
|---|---|---|
| Reverzní osmóza a dvoustupňové filtry | 94 % a více | nejvyšší účinnost, ale demineralizuje vodu |
| Filtry s aktivním uhlím (point-of-use) | 73 % | výsledky se výrazně lišily podle konkrétního filtru |
| Celodomovní uhlíkové systémy | velmi proměnlivá | u 4 ze 6 systémů se koncentrace po filtraci zvýšila |
Zdroj: Herkert N. J. a kol., Environmental Science & Technology Letters, 2020[4]
To poslední číslo stojí za zdůraznění: zanedbaný filtr může být horší než žádný. Nasycené aktivní uhlí začne dříve zachycené látky uvolňovat zpět do vody. Rozdíl mezi 73 % a nulou tak často nedělá technologie, ale údržba a pravidelná výměna.
Testování v Mnichovicích a Řevnicích
Teorie je jedna věc, konkrétní instalace druhá. V srpnu a září 2026 jsme nechali otestovat vodu před filtrací a po filtraci filtrem Lokni PFAS na dvou reálných místech: na veřejném místě v Mnichovicích a v rodinném domě v Řevnicích. Vzorky odebrala a rozbor provedla akreditovaná laboratoř ALS Czech Republic (ČIA akreditace dle ČSN EN ISO/IEC 17025:2018) metodou LC-MS/MS (US EPA Method 537) na sumu 20 PFAS podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.[1]
| Lokalita | Datum odběru | Suma 20 PFAS před filtrací | Suma 20 PFAS po filtraci LOKNI (filtr PFAS) | Pokles |
|---|---|---|---|---|
| Veřejná instituce, Mnichovice | 28. 8. 2026 | 30,3 ng/l | < 0,2 ng/l (pod mezí stanovitelnosti) | > 99 % |
| Rodinný dům, Řevnice | 1. 9. 2026 | 6,03 ng/l | < 0,2 ng/l (pod mezí stanovitelnosti) | > 96 % |
Zdroj: Protokoly o zkoušce ALS Czech Republic č. PR26B2186 (Mnichovice) a PR26B2656 (Řevnice), 11. 9. 2026[1]
Obě hodnoty před filtrací byly hluboko pod zákonným limitem 100 ng/l: Mnichovice na necelé třetině, Řevnice na 6 % limitu. Zajímavější je srovnání s přísnějším doporučením SZÚ zmíněným výše (pod 10 ng/l pro omezení frekvence měření). Zatímco voda v Řevnicích se pod tuto hranici vejde, v Mnichovicích ji suma PFAS s hodnotou 30,3 ng/l zhruba třikrát překračuje. To je přesně ten rozdíl mezi jednotlivými zdroji, o kterém je řeč výše. Obě vody vyhovují zákonnému limitu, ale jen jedna z nich by podle přísnějšího doporučení SZÚ potřebovala pozornost, kterou samotný limit neodhalí.
Nejvíc se na mnichovické sumě podílela perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS) – 19,6 ng/l, tedy víc než polovina celkové sumy. Po filtraci klesla stejně jako všechny ostatní sledované látky pod mez stanovitelnosti. Stejné kolo testů zahrnovalo i estrogenní hormony (v žádném vzorku, ani před filtrací, nebyly nad mezí stanovitelnosti) a pesticid chlorothalonil, který filtr odstranil pod mez stanovitelnosti v obou lokalitách (z 0,070 µg/l v Mnichovicích a z 0,032 µg/l v Řevnicích).
Proč nedoporučujeme reverzní osmózu
Reverzní osmóza je na papíře nejúčinnější, a přesto ji SZÚ pro běžnou domácnost nedoporučuje. Odstraňuje totiž z vody i vápník a hořčík, které jsou pro zdraví potřebné.
Vyhláška proto požaduje, aby zařízení nesnižovalo obsah vápníku a hořčíku o více než 10 %, případně aby v upravené vodě zůstalo alespoň 30 mg/l vápníku a 10 mg/l hořčíku[7].
Na čem záleží víc než na technologii
- Průtok. U sorpčních filtrů platí, že objem vody přefiltrované za minutu by měl být přibližně rovný objemu aktivního uhlí ve vložce, nebo menší. Při rychlejším průtoku je filtrace neúčinná[7]
- Výměna vložky. Kapacita se udává v litrech, ne v pocitu. Po delší odstávce nechte filtr propláchnout 5–15 minut.
- Doklad o testování. Každé zařízení na úpravu vody uváděné v ČR na trh musí mít posudek akreditované laboratoře podle vyhlášky č. 409/2005 Sb. Vyžádejte si ho[7]
Řešení s filtrací Lokni
V Lokni jsme šli vědomě cestou, kterou doporučuje SZÚ: filtrace na bázi aktivního uhlí, která ve vodě nechává vápník a hořčík. Žádná reverzní osmóza, žádná demineralizace.
Filtr PFAS (3 990 Kč) kombinuje mikroprachové aktivní uhlí s vláknitou filtrační matricí a přesností filtrace 0,2 mikronu. Vedle PFAS zachycuje těžké kovy včetně olova, chlor, mikroplasty, rezidua léčiv, hormonálně aktivní látky a pesticidy. Kapacita 3 700 litrů odpovídá zhruba půl roku provozu čtyřčlenné domácnosti; instaluje se pod kuchyňskou linku na přívod studené vody. Filtr PFAS byl použit v obou lokalitách (Řevnice, Mnichovice), kde se odebíraly vzorky před filtrací a po filtraci.
Filtr Spectrum 22+ (2 490 Kč) je naše univerzální vložka s aktivním uhlím a antibakteriální membránou se stříbrem, kapacita 5 600 litrů. Filtry Lokni pro domácnost byly testovány na Univerzitě Karlově v Hradci Králové s výsledkem zachycení 99,96 až 100 % reziduí léčiv, hormonálně aktivních látek a pesticidů a jsou ověřeny Státním zdravotním ústavem.
Kompletní filtrační sestavy začínají u modelu STARTER (4 990 Kč), PREMIUM (9 890 Kč) přidává UVC LED dezinfekci a ULTIMATE (od 13 990 Kč) k ní třícestnou kuchyňskou baterii. Samostatná řešení máme i pro školy a pro firmy.
Shrnutí: máte se PFAS bát?
Ne. Máte se o ně zajímat, to je rozdíl.
Kvalita vody v ČR je z pohledu PFAS v evropském srovnání dobrá a nový limit naprostá většina testovaných vodovodů splňuje s velkou rezervou. Zároveň platí, že limit není hranicí zdravotní bezpečnosti. Rozdíly mezi zdroji jsou velké, běžný monitoring nemusí zachytit úplně všechno a majitelé studní jsou na to sami. Praktický postup je tedy jednoduchý: zjistěte si čísla pro svůj zdroj, teprve pak řešte filtraci, a pokud ji řešíte, vybírejte tak, aby vám ve vodě zůstalo to dobré.
Jak shrnuje MUDr. Kožíšek ze SZÚ: „Za nejvhodnější a nejzdravější musí být vždy považován kvalitní zdroj vody, která již nemusí být nijak upravována."[7] Tam, kde takový zdroj není, přichází na řadu filtrace a má smysl ji udělat pořádně.
Nevíte si rady s výběrem nebo chcete probrat výsledky rozboru? Ozvěte se na shop@lokni.cz nebo +420 725 122 310. Poradíme i v případě, že vám nakonec doporučíme filtr nekupovat.
- ALS Czech Republic, s.r.o. (2026). Protokoly o zkoušce č. PR26B2186 (Veřejné místo Mnichovice) a PR26B2656 (Rodinný dům Řevnice), vydáno 11. 9. 2026. Interní data LOKNI s.r.o.
- Buřívalová, I. (2024, 25. září). „Věčné chemikálie" jsou v pitné vodě v limitu. Experti ovšem soudí, že není dostatečně přísný. EkoNews. ekonews.cz
- EFSA. (2020). Per- and polyfluoroalkyl substances (PFAS) – Scientific Opinion on risk to human health. Evropský úřad pro bezpečnost potravin. efsa.europa.eu
- Herkert, N. J. a kol. (2020). Assessing the Effectiveness of Point-of-Use Residential Drinking Water Filters for Perfluoroalkyl Substances. Environmental Science & Technology Letters, 5. 2. 2020. pubs.acs.org
- Kožíšek, F. (2025). Doporučení SZÚ k monitorování PFAS, BPA a HAA v pitné vodě. Státní zdravotní ústav, 15. 12. 2025. szu.gov.cz
- Kožíšek, F. a kol. (2025). Co víme o výskytu PFAS v pitných vodách v ČR. Státní zdravotní ústav, konzultační den 21. 5. 2025. szu.gov.cz
- Kožíšek, F. (2020). Vodní filtry – problematika domácí úpravy pitné vody. Informace pro širokou veřejnost. Státní zdravotní ústav, 8. 1. 2020.
- DHI / Dánská agentura pro životní prostředí. (b.r.). Danish EPA more tough on PFAS in drinking water. tox.dhi.dk
- U.S. EPA. (2024). PFAS National Primary Drinking Water Regulation. Federal Register, 26. 4. 2024. federalregister.gov
- U.S. EPA. (2026). Proposed PFAS Rescission Rule a Proposed PFOA and PFOS Compliance Extension Rule, květen 2026; připomínkové řízení do 20. 7. 2026. epa.gov
- SOVAK ČR. (b.r.). Per- a polyfluorované alkylové sloučeniny (PFAS) v pitné vodě. sovak.cz
- Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, ve znění účinném od 12. 1. 2026. zakonyprolidi.cz